| 1337 |
první písemná zmínka o hradu Tolštejn, majitelé páni z Vartenberka |
| 1395 |
první doklad o sídelním centru panství na hradě Tolštejnu, Václav z Vartenberka |
| 1398-1404 |
tolštejnské panství přešlo do majetku Hynka Berky z Dubé |
| cca 1419 |
Jan Berka z Dubé, syn († 1426) |
| 1423 |
počátek husitských válek v okolí |
| 1426 |
Hynek ml. Berka z Dubé |
| 1442-4 |
Albrecht Berka z Dubé |
| 1471 |
ustalo válečné období († Jiří Poděbradský); Tolštejn prodán saským vévodům Ernstu a Albrechtovi Wettinům první zmínka o vsi Rozhled (Tollendorf) |
| 1474 |
první písemná zmínka o dolování na tolštejnském panství |
| 1485 |
Hugold ze Schleinitz († 1490), nový majitel šluknovského panství |
| 1487 |
Heinrich ze Schleinitz († 1518) |
| 1528 |
Georg ze Schleinitz († 1565) |
| 1539 |
založení dědičné štoly sv. Kryštofa |
| 1548 |
založení města Sanct Georgenthal (dnešní Jiřetín pod Jedlovou) |
| 1554 |
zakládací listina o dolování a městských právech |
| 1555 |
sídlo panství přeneseno na zámek do Rumburku |
| 1561 |
vznik plátenického cechu |
| 1562 |
vznik krejčovského cechu |
| 1586 |
Georg Mehl ze Strehlitz († 1589), nový majitel panství Rumburk-Tolštejn |
| 1587 |
listina Rudolfa II. o udělení plného městského práva; městský znak |
| 1588 |
vznik cechu ševců |
| 1589 |
vznik cechu pekařů |
| 1610 |
privilegium cechu tzv. sedmeráků |
| 1612 |
vysvěcení nového kostela Nejsvětější Trojice na náměstí; první evangelický kněz pastor Joachim Schönfelder (luterství) |
| 1616 |
dostavěna fara (1750 vyhořela) |
| 1618-1648 |
třicetiletá válka |
| 1634 |
Vilém Vchynský, majitel panství zavražděn v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna |
| 1638 |
Johann Christoph Löbel z Greinburgu (plukovník vídeňské městské gardy), nový majitel panství |
| 1642 |
švédskými vojsky zničen hrad Tolštejn (od té doby nebyl obnoven) |
| 1651 |
písemná zpráva o odchodu mnoha nekatolických věřících |
| 1656 |
František Eusebius z Pöttingu |
| 1657 |
obnovení městských práv |
| 1679 |
Johann Sebastian z Pöttingu; pokračuje obnovování městských práv |
| 1681 |
Antonín Florián z Lichtensteina, nový majitel panství |
| 1716 |
sloup se sochou sv. Vavřince na náměstí (rest. 1802, 1911, 1998) |
| 1724 |
vznik Spolku střelců |
| 1728 |
socha sv. Jana Nepomuckého na rozcestí k Tolštejnu a hotelu Slovan v osadě Rozhled |
| 1740 |
první písemná zmínka o vsi Jedlová (Tannendorf) |
| 1741-1763 |
slezské války |
| 1745 |
poslední záznam o existenci sklářské huti v okolí hory Jedlová |
| 1748 |
vystavěna márnice |
| 1750 |
vyhořela dřevěná budova fary (7. 11.) |
| 1753-55 |
nová kamenná fara |
| 1759 |
morová epidemie |
| 1759 |
vznik křížové cesty na Křížové hoře a dřevěné kaple nad 12. a 13. zastavením |
| 1764 |
vysvěcení celé křížové cesty (17. 9.); plastiky spících apoštolů (Petr, Jakub a Jan) v Getsemanské zahradě); studna vedle kaple na Křížové hoře |
| 1761 |
vybudování hřbitovní kaple |
| 1769 |
socha sv. Anny |
| 1776 |
vystavěna kamenná radnice |
| 1779 |
císař Josef II. navštívil Jiřetín pod Jedl. (21. 9.); vichřicí zničena dřevěná kaple Povýšení sv. Kříže na Křížové hoře (4. 12.) |
| 1781 |
založena štola sv. Jana Evangelisty |
| 1783-96 |
stavba nové kaple na Křížové hoře |
| 1787 |
zemřel jiřetínský farář Gottfried Ließner, zakladatel křížové cesty |
| 1790 |
zalesňování Křížové hory |
| 1799 |
velký požár ve městě (11. 8.) |
| kon. 18. st. |
vzniká textilní průmysl |
| 1800 |
postavena zděná radnice s hospodou na náměstí č.p. 55 |
| 1805 |
"nová silnice" přes Stožecké sedlo |
| 1812-13 |
nová škola |
| 1813 |
francouzští vojáci v Jiřetíně |
| 1817 |
vysvěcení kaple na Křížové hoře (17. 9.) |
| 1826 |
vznik samoty Hampelovo bělidlo, pozdější Nový Svět |
| 1828 |
železný kříž (na okraji obce při cestě k Tolštejnu) |
| 1845 |
kamenné stupně u jednotlivých zastavení křížové cesty |
| 1847 |
vstupní schodiště se šesti sloupy na začátku křížové cesty |
| 1859 |
plastika Ecce homo při křížové cestě |
| 1865 |
založen Sbor dobrovolných hasičů |
| 1869 |
socha Panny Marie na Křížové hoře |
| 1869 |
vznik nádraží Jedlová |
| 1870 |
nové varhany v kostele na náměstí |
| 1874 |
příchod řádových sester Dcer božské lásky |
| 1880 |
založen Spolek zahrádkářů; počet obyvatel 3415 |
| 1883 |
založena Jiřetínská rudná těžební společnost |
| 1883 |
vyhořela dřevěná budova Střelnice (26. 12.) |
| 1884 |
nová budova Střelnice |
| 1891 |
postavena rozhledna na Jedlové |
| 1899 |
nová klášterní budova |
| 1900 |
přistavěna věž ke kapli na Křížové hoře |
| 1904 |
pomník padlým ve válkách 1813, 1848/49 a 1866 na náměstí (2. 10.) |
| 1905 |
odhalení pomníku Friedricha Schillera na Jedlové |
| 1906 |
postavena kavárna Buberl s podkrovním atelierem malíře W. Salomona č.p. 32, nynější okresní úřad |
| 1908 |
pamětní kámen F. Josefa I. (neexistuje) a vysazení dubu (stojí dodnes na náměstí) |
| 1909 |
zavedení elektřiny do města |
| 1914-1918 |
první světová válka |
| 1914 |
rozsáhlá renovace kostela na náměstí |
| 1919 |
přejmenování některých ulic a odstranění symbolů Rakouska-Uherska |
| 1927 |
rozšíření pomníku (1904) na náměstí a doplnění o jména padlých z I. sv. války (neexistuje); založen Místní vzdělávací, knihovní a muzejní výbor |
| 1928 |
otevření obecní knihovny |
| 1929 |
slavnostní otevření kina |
| 1931 |
zřízení skokanského můstku |
| 1934 |
otevření štoly sv. J. Evangelisty pro veřejnost (1. 5.) |
| 1938 |
dokončení el. vedení k osvětlení kaple na Křížové hoře (24. 3.) |
| 1939 |
počet obyvatel 2134 |
| 1939-1945 |
druhá světová válka |
| 1945 |
založen Sbor dobrovolných hasičů Jiřetín pod Jedlovou |
| 1949 |
nový název obce – Jiřetín pod Jedlovou |
| 1950 |
počet obyvatel 992 |
| 1958 |
postavena nová škola |
| 1960 |
zřícení budovy Střelnice, sloužící do té doby jako sokolovna |
| 1961 |
založena Tělovýchovná jednota Slovan Jiřetín |
| 1972 |
zbourána budova staré radnice čp. 55 na náměstí |
| 1974 |
nový kulturní dům spojený s novým nákupním střediskem Jednota |
| 1987 |
oslavy 400. výročí udělení městských práv a znaku obci |
